Přístup firem k zaměstnancům, platům atd... rubrika: Folklór
Poměrně dost narážím u firem na zajímavý způsob jednání se zaměstnanci (nedělám v první firmě), který mi občas tak trošku uniká, načrtnu zde několik věcí, které mě zarážejí...
1) Peníze - přijde mi, že nezávisle na tom, o kolik si řeknu firmy očekávají to samé. Když si řeknu o 20k méně, tak firma ke mě a mým chybám není schovívavější, ale chová se úplně stejně ke mě, jako k člověku co bere o 20k více, takže mě to nutí do úvahy, proč si neříct co nejvyšší gardu?
2) Nadstandardní pracovní doba - firmy mi přijde (zejména ty české) očekávají furt něco navíc, přesčasy, dostupnost na telefonu non-stop atd. atd... Ale když jim řeknu "ok, zaplaťte to", tak se začnou ohánět, že je to standard. Dokonce to zachází tak daleko, že někteří to nechtějí zaplatit, ani když jim snížím základ, což rád udělám, protože chci mít ve věcech pořádek. Když někde tvrdnu místo 8 hodin 10 hodin, nebo týden dřepím na telefonu, aby kdyby se něco nestalo, tak chci aby firma měla pocit, že to není zadarmo. Protože jakmile to dám zadarmo, tak tím plýtvá, mě to stojí energii, omezuji se, a oni tím plýtvají jak kdyby toho bylo na rozdávání, což mě štve...
Nejlepší je, že firmy milují lidi co dělají přesčasy a levně na IČO, ale když jim na IČO začnete místo fixu účtovat hodinovku (což je IMHO u IČO lepší způsob a legálnější) tak se můžou posrat.
3) Likvidace osobního života - 95% firem není schopno pochopit, že bych rád ty prachy co vydělám taky někdy utratil. Zkrácená pracovní doba je v ČR vyjímka a firmy se jí tu brání zuby nehty. Když jim člověk řekne, že si chce zkrátit pracovní dobu, aby měl více času pro sebe, tak automaticky vás vidí jako lenocha a nic neděláka. Známý mi říkal, že jeho kamarád s tímhle tak dlouho bojoval, až to vyřešil následovně. Prostě si vymyslel, že studuje nějakou vysokou školu (kam nechodí, ale maká na svém malém e-shopu), a firma když jí řekl, že chce pracovat míň dnů v týdnu kvůli vysoké ho vzala jako dříče a super člověka a nic nenamítala...
4) Šílený management - všichni říkají, jací jsou zaměstnanci v zahraničí, ale už se moc nemluví o managementu. Když jsem makal v zahraničí, tak management řešil moje problémy, když nastal průser, management pomohl, atd... V CR mi přijde, že management je zabarikádovaný a snaží se vydávat příkazy, a hlavně ať se nic nazpět nevrací - problémy nechceme slyšet. Ono je to vidět už i v obchodě s potravinami, když zajdete do britského Tesco, tak tam je 5 prodavaček a za nima stojí a pobíhá vedoucí prodejny, a když je problém, tak ho do 2 minut řeší... Když přijdete v ČR do obchodu, tak vedoucí prodejny sedí v kanclu, a když nejde něco namarkovat, tak trvá 15 minut, než se z kanclu dostane...
Jaké máte zkušenosti vy? Jak takové věci řešíte?
Nabídnu pohled z druhé strany, z pozice člověka, který se snaží firmu vybudovat.
Když buduješ business, tak samozřejmě chceš lidem, s kterými spolupracuješ, vybudovat plnohodnotné prostředí, které bude lidi motivovat a kde nebude nic, co by lidi otravovalo. Aby práce dávala smysl, aby zdrojáky byly kvalitní atd. Ale pak je tu ta druhá část, to je to odlepení firmy od země a získání nějakého obratu. Zpočátku totiž tohle všechno platí ten zaměstnavatel ať už zákazníci jsou nebo ne. A firmy nejsou pořád v zisku, jsou lepší měsíce, horší a je psychicky hodně náročné to podnikání ustát.
Teď k těm bodům:
1) peníze vs očekávání - každá firma bojuje na jednom trhu, na tom společném trhu. A v IT jde o souboj mozků, technologií, postupů. Když budu mít zájemce, který si řekne o méně peněz, tak mu třeba budu akceptovat kratší pracovní dobu, nebo že něco trvá déle. Ale nesnesu to, že bude méně milý na zákazníky, že odvede lajdáckou práci, že nebude komunikovat s kolegy apod. Zkrátka ať je člověk levnější nebo dražší, neznamená to, že něco může být horší. Některé věci (např. to chování k zákazníkům nebo kolegům) je prostě jasně dané a kdo se v tomto nepřizpůsobí, není dost dobrý ani zadarmo. Takže ano, příčetní zaměstnavatelé za méně peněz akceptují nižší úroveň některých ukazatelů, ale nikdy ne všech. To nejde.
2) opět - firmy si vzájemně konkurují. Pokud má 5 firem nějakou výhodu, musí ji získat i 6. firma, nebo musí získat nějakou jinou. Nevím, jestli sis to počítal, ale mzdové náklady jsou v SW společnostech dominantní položkou nákladů (některé to může přebít marketing, ale pak jsou mzdy 2. největší náklad). A narovinu, mimo IT jsou tahle očekávání mnohem silnější. V IT jsem svědkem spíš nahodilých sprintů, kdy párkrát za rok je fakt práce nad hlavu, ale jinak se nijak extrémně na lidi netlačí. Pokud znáš firmu, která tlačí celou dobu, tak buď má platit nadstandardně, nebo to musí kompenzovat jinak. Ale občas po lidech chtít, aby zamakali i večer, o víkendu, fakt nepovažuju za něco, co by se nedělo prakticky všude. A pokud to dělají všichni - buď musí mít firma jinou výhodu - nebo to musí dělat taky.
3) zkrácená pracovní doba není tak špatná. Ale každý člověk v týmu = tolik nových komunikačních vazeb, kolik je lidí v týmu. Řídit 2 lidi na fulltime je mnohem snažší, než 4 na halftime. A opět, když má konkurence týmy 7 fulltime lidí, tak ikdyž ty najmeš 14 lidí na halftime, tak tolik práce neuděláš. Nebo možná uděláš, ale musíš najmout 1 člověka, který to bude nějak organizovat (nebo nasadíš agile a ty lidi necháš, ať se organizují sami, ale nečekej, že 2 víc lidí bude potřebovat jen 2 víc času, tipl bych tak 2,5* víc času). Ani nemluvím o tom, že lidi makající na halftime si obvykle dělají další projekty. To jim tříští zájmy, svou kreativitu apod. nechávají jinde, zkrátka většinou je mnohem lepší mít člověka, který pracuje výhradně pro tebe. Takže ano, je v pořádku hledat zaměstnavatele, který přijme i člověka na zkrácený úvazek, ale je to v mnoha případech kariérní stopka.
4) ano, management je v ČR často bez potřebného manažerského vzdělání. Místo toho, aby byli manažeři "leadery", kteří stojí vpředu a jsou z týmu zdaleka ti nejpracovitější, mnohdy prochází přístup, kdy manažer je pouze "boss". U úspěšných firem to tak ale v žádném případě nefunguje. Když půjdeš do nějaké dobré firmy, kde se vyvíjí správně (Heureka, Et Netera, Skrz a mnoho dalších jen z těch, které osobně znám), tak tam takové šílenství nepanuje a s ničím takovým se nesetkáš.
Vím, že má odpověď bude nepopulární. Nejspíš i nejvíc hejtovaná. Ale dokud se člověk nepokusí vybudovat firmu, tak nepochopí, že jsou věci, které jsou příjemné a peníze nenosí a věci nepříjemné, které peníze nosí. A nejdřív je potřeba nanosit peníze a pak můžu začít utrácet. A utratit můžu jen tolik, abych na to měl. Proto je podnikání tak tvrdé, zaměstnanectví má tolik nevýhod a firmy vypadají, jak vypadají. Nežijí na obláčku, ale válčí o zákazníky. Dnes, zítra, pořád.
Pro zobrazení všech 7 odpovědí se prosím přihlaste:
Nebo se přihlaste jménem a heslem:
Komentáře